|
|
Detekce nukleových bazí pomocí kapilární elektroforézy
Hendrychová, Kateřina
Kapilární elektroforéza (CE) je jednou z nejvýznamnějších technik používaných k vysoce výkonným separacím v moderní analytické chemii. Mezi její hlavní výhody patří možnost použití různých detekčních technik, rychlost a účinnost separace či reprodukovatelnost. Tyto vlastnosti se využívají při separaci nejrůznějších analytů od anorganických iontů až po nano částice a byly ověřeny i v této bakalářské práci, kde byly pomocí kapilární elektroforézy s UV detektorem separovány základní stavební kameny DNA a RNA – nukleové báze, které slouží jako biomarkery mnoha poruch, onemocnění i jako indikátory bezpečnosti potravin. Bakalářská práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci metody k detekci a separaci 5 nukleových bází a purinu. Separace se podařilo docílit použitím 40 mM borátového pufru o pH 9,8 s přídavkem 60 mM SDS jako detergentu, který tvoří micely.
|
|
| |
|
|
Totální syntéza [15N4] cytokininů a jejich využití
BUČEK, Jan
Rostlinné hormony cytokininy (CK), jejich metabolity a deriváty jsou jedny z esenciálních molekul ovlivňující celou řadu fyzilogických procesů rostlin jako je buněčné dělení, rostlinný růst a vývoj. Jejich stanovení a kvantifikace je náročné díky velmi malým konecntracím a komplikované rostlinné matrici. Z toho důvody je použití stabilně značených analogů nezbytné pro kvantifikaci, metabolické profilovaní a sledování biosyntetických drah. Tato práce představuje totální syntézu jedenácti [15N]-zančených C6-purinových derivátů, z toho pěti aromatických (4, 5, 6, 7, 8) a šesti isopreniodních (9, 10, 11) CK. Největší optimalizace, vzheldem k momentáně dostupným metodám, byla provedena v případě 6-amino-9H-[15N5]-purinu (adenin, 1) and 6-chloro-9H-[15N4]-purinu (6-chloropurin, 3). Poprvé je tak prezentován komplexní postup syntézy isotopově značených CKs z anorganického prekurzoru s vysokými výtěžky a chemickou čistotou. Identita připravených molekul byla v každém kroku ověřena pomocí řady fyzikálně chemických metod (TLC; HRMS; HPLC-MS; 1H, 13C, 15N NMR). Zde popsaný postup je v nepsolední řadě možno aplikovat na přípravu jakýchkoliv [15N4]-značených C6-substituovaných purinových derivátů.
|
|
|
Využití HPLC a LC-MS/MS metod v diagnostice dědičných metabolických poruch
Bártl, Josef
V rámci této disertační práce byly vyvinuty a optimalizovány metody kapalinové chromatografie (HPLC) a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) a následně využity pro diagnostiku dědičných metabolických poruch. První tematický okruh popisuje zavedení komplexního laboratorního postupu pro diagnostiku pacientů s dědičnou xanthinurií využívající kvantifikaci klíčových biochemických markerů a stanovení aktivity enzymu v plazmě. Pro tyto účely byla zavedena HPLC metoda s detekcí diodového pole pro kvantifikaci hypoxanthinu, xanthinu, allopurinolu a oxypurinolu v moči a plazmě a metoda pro stanovení pterinu a isoxanthopterinu v plazmě využívající HPLC separaci a detekci látek fluorimetrickým detektorem. Tyto metody byly úspěšně aplikovány v klinické praxi při diagnostice dvou pacientů s xanthinurií I. typu. Druhý tematický okruh je věnován vývoji a klinické aplikaci LC-MS/MS metody pro kvantitativní stanovení celkového homocysteinu (tHcy), methioninu (Met) a cystathioninu (Cysta) v suché krevní kapce a plazmě. Bylo prokázáno, že tato metoda dokáže detekovat pacienty s homocystinurií a zároveň rozlišit na základě koncentračních poměrů jednotlivých analytů, zda je porucha v transsulfurační či remethylační části metabolismu homocysteinu. Díky jednoduchému odběru a transportu vzorku suché krevní kapky...
|
|
|
Výživa při dně
KOZÁK, Martin
Tato bakalářská práce, zabývající se nemocí dnou, je rozčleněna na 3 části. Úvodní teoretická část se věnuje popisu nemoci včetně její léčby a dalším aspektům s tímto onemocněním související. Velká část je zpracována v podobě informací o nutriční terapii (s tím související dietní opatření), kterou je nutno při této nemoci dodržovat. Částí studia je i výzkum respondentů s dnavým onemocněním. Formou rozhovoru proběhl výzkum zjišťující potřebné údaje včetně informací o složení jejich stravy. Výsledky této studie jsou popsány v závěru práce se zjištěním, že léčbu nemoci dna nelze provádět jenom farmaceutickými prostředky, ale i důsledným dodržování příslušné diety včetně celkové změny životního stylu.
|
|
|
Využití HPLC a LC-MS/MS metod v diagnostice dědičných metabolických poruch
Bártl, Josef
V rámci této disertační práce byly vyvinuty a optimalizovány metody kapalinové chromatografie (HPLC) a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) a následně využity pro diagnostiku dědičných metabolických poruch. První tematický okruh popisuje zavedení komplexního laboratorního postupu pro diagnostiku pacientů s dědičnou xanthinurií využívající kvantifikaci klíčových biochemických markerů a stanovení aktivity enzymu v plazmě. Pro tyto účely byla zavedena HPLC metoda s detekcí diodového pole pro kvantifikaci hypoxanthinu, xanthinu, allopurinolu a oxypurinolu v moči a plazmě a metoda pro stanovení pterinu a isoxanthopterinu v plazmě využívající HPLC separaci a detekci látek fluorimetrickým detektorem. Tyto metody byly úspěšně aplikovány v klinické praxi při diagnostice dvou pacientů s xanthinurií I. typu. Druhý tematický okruh je věnován vývoji a klinické aplikaci LC-MS/MS metody pro kvantitativní stanovení celkového homocysteinu (tHcy), methioninu (Met) a cystathioninu (Cysta) v suché krevní kapce a plazmě. Bylo prokázáno, že tato metoda dokáže detekovat pacienty s homocystinurií a zároveň rozlišit na základě koncentračních poměrů jednotlivých analytů, zda je porucha v transsulfurační či remethylační části metabolismu homocysteinu. Díky jednoduchému odběru a transportu vzorku suché krevní kapky...
|
|
|
Využití HPLC a LC-MS/MS metod v diagnostice dědičných metabolických poruch
Bártl, Josef ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Cvačka, Josef (oponent)
V rámci této disertační práce byly vyvinuty a optimalizovány metody kapalinové chromatografie (HPLC) a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) a následně využity pro diagnostiku dědičných metabolických poruch. První tematický okruh popisuje zavedení komplexního laboratorního postupu pro diagnostiku pacientů s dědičnou xanthinurií využívající kvantifikaci klíčových biochemických markerů a stanovení aktivity enzymu v plazmě. Pro tyto účely byla zavedena HPLC metoda s detekcí diodového pole pro kvantifikaci hypoxanthinu, xanthinu, allopurinolu a oxypurinolu v moči a plazmě a metoda pro stanovení pterinu a isoxanthopterinu v plazmě využívající HPLC separaci a detekci látek fluorimetrickým detektorem. Tyto metody byly úspěšně aplikovány v klinické praxi při diagnostice dvou pacientů s xanthinurií I. typu. Druhý tematický okruh je věnován vývoji a klinické aplikaci LC-MS/MS metody pro kvantitativní stanovení celkového homocysteinu (tHcy), methioninu (Met) a cystathioninu (Cysta) v suché krevní kapce a plazmě. Bylo prokázáno, že tato metoda dokáže detekovat pacienty s homocystinurií a zároveň rozlišit na základě koncentračních poměrů jednotlivých analytů, zda je porucha v transsulfurační či remethylační části metabolismu homocysteinu. Díky jednoduchému odběru a transportu vzorku suché krevní kapky...
|
|
|
Možnosti využití hmyzu jako potraviny v podmínkách České republiky
Bednářová, Martina
Narůstající zájem o jedlý hmyz v České republice je konfrontován s minimálním množstvím dostupných informací o této problematice. Proto bylo hlavním cílem této práce zmapovat možnosti využití hmyzu jako potraviny v podmínkách České republiky. Ke splnění cíle byly definovány 2 hypotézy: 1. Nutriční hodnota druhů hmyzu chovaných v České republice je srovnatelná s nutriční hodnotou běžných potravin a hmyz je tedy alternativou ve výživě člověka 2. Odborná i laická veřejnost v České republice je připravena na vstup hmyzu jako potraviny do spotřebitelského koše. Metodicky byly cíle řešeny a) rozbory vybraných nutričních parametrů 7 druhů hmyzu: saranče stěhovavá (Locusta migratoria), potemník moučný (Tenebrio molitor), potemník brazilský (Zophobas atratus), včela medonosná (Apis mellifera), zavíječ voskový (Galleria mellonella), bourec morušový (Bombyx mori), cvrček stepní (Gryllus assimilis), b) rozbory 3 druhů hmyzu: potemník moučný (Tenebrio molitor), potemník brazilský (Zophobas atratus), cvrček stepní (Gryllus assimilis) na obsah purinových derivátů, c) dotazníkovým šetřením ohledně využití a chovu hmyzu u konzumentů, chovatelů a zpracovatelů, d) průzkumem legislativního rámce u dozorových orgánů České republiky a komise pro Potraviny nového typu při Evropské komisi v Bruselu. Analýzy prokázaly vysokou nutriční hodnotu vybraných druhů hmyzu, zároveň však potvrdily statisticky průkazné rozdíly v obsahu jednotlivých nutrientů i purinů mezi jednotlivými druhy. Dotazníková šetření potvrdila odlišný přístup veřejnosti k jednotlivým druhům, nejlépe byl hodnocen potemník moučný (Tenebrio molitor), nejhůře bourec morušový (Bombyx mori). Chovatelé hmyzu jsou ochotni chovat jedlý hmyz pro potřeby entomofágie. Analýzou stávající legislativy a dotazováním bylo zjištěno, že legislativní rámec pro entomofágii v České republice dosud neexistuje. Cíle práce byly splněny, hypotéza č. 1 byla potvrzena zcela, hypotéza č. 2 pouze částečně. Zatímco konzumenti, chovatelé a zpracovatelé hmyzu jsou již na vstup jedlého hmyzu na trh v ČR připraveni, legislativní rámec je nutno teprve vytvořit.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.